Jak vznikají vzpomínky?
Prvním krokem k zapamatování si je pozornost. Když se na něco soustředíte, váš mozek zakóduje tuto informaci prostřednictvím sítí neuronů, které mezi sebou komunikují. Tato spojení se opakováním a emocemi posilují. Proto si možná pamatujete události, při kterých jste měli silnou emocionální reakci, jako například den své svatby, spíše než to, co jste dělali v rámci náhodného nedělního odpoledne. Vzpomínky se přitom tvoří v několika krocích:
Kódování: Příjem nových informací prostřednictvím smyslů a věnování jim pozornosti.
Ukládání: Přeměna krátkodobých vzpomínek na dlouhodobé.
Vyvolání: Když si později na něco vzpomenete, mozek znovu aktivuje stejné sítě, které vytvořily danou vzpomínku.
V tomto procesu hraje důležitou roli spánek. Během hlubokého spánku mozek upevňuje nové vzpomínky a odstraňuje nepotřebné informace. To je jeden z důvodů, proč je kvalitní noční spánek nezbytný pro dobrou paměť a celkové zdraví mozku.
Ztráta paměti a stárnutí
Ztráta paměti související s věkem obecně nezpůsobuje výrazné narušení vašeho každodenního života. Například můžete občas zapomenout jméno osoby, ale později si na něj vzpomenete. Někdy můžete odložit brýle, a nevíte kam. Nebo možná potřebujete častěji než v minulosti psát seznamy a zapisovat si schůzky. Tyto změny související s pamětí jsou obecně zvládnutelné a nemají vliv na vaši schopnost pracovat, žít samostatně nebo se scházet s přáteli.
Když ztráta paměti nesouvisí s věkem: Kdy zpozornět
Duševní schopnosti včetně paměti mohou významně ovlivnit komplikace související se zdravím. Různé zdravotní problémy se přitom mohou projevovat odlišně, zejména v počátečních fázích. První příznaky bývají mírné a nejsou vždy snadno rozpoznatelné. Že vše není v pořádku, mohou naznačit tyto situace:
- Ztráta paměti – zapomínání věcí, které se staly nedávno, problémy s vybavováním si, opakování dotazu.
- Potíže s koncentrací, plánováním nebo organizací – potíže s rozhodováním, řešením problémů nebo prováděním řady kroků (například při vaření jídla).
- Problémy s komunikací – potíže s hledáním správných slov, záměna slov, potíže s odpovídáním nebo sledováním konverzace.
- Nesprávné chápání toho, co člověk vidí – chybná identifikace věcí, potíže s odhadováním vzdálenosti (například na schodech) a nesprávná interpretace odrazů.
- Zmatení ohledně času nebo místa – ztráta přehledu o čase nebo datu, uklízení věcí na špatná místa, ztrácení se na známých místech.
- Změny nálady nebo potíže s ovládáním emocí – neobvyklá podrážděnost, uzavřenost, smutek nebo strach, ztráta zájmu o věci i aktivity a změny osobnosti.
Kdy navštívit lékaře a co u něj čekat
Pokud máte obavy ze zhoršování paměti u sebe, případně u svých blízkých, vyhledejte lékařskou pomoc. Existují testy, které určí stupeň úbytku paměti a pomohou rozpoznat jeho příčinu. Je vhodné, aby k lékaři nešla osoba sama, ale s doprovodem, který bude schopen odborníkovi popsat důvod obav a zodpovědět otázky. Ty se mohou týkat toho:
- kdy se objevily příznaky úbytku paměti,
- jak se změny projevují,
- jaké úkoly jsou nyní obtížnější,
- jaké kroky jste již podnikli (např. užívání doplňků stravy s látkami pozitivně ovlivňujícími paměť a kognitivní funkce),
- jaké máte aktuální psychické rozpoložení,
- jaká je průměrná konzumace alkoholu,
- zda došlo v poslední době k pádu nebo poranění hlavy,
- jaké by mohly být další příčiny změn.
Následně může lékař provést fyzické vyšetření a testy formou otázek a odpovědí. Tyto testy pomáhají posoudit paměť a další kognitivní funkce. Lékař si také může vyžádat krevní testy nebo vyšetření mozku zobrazovací metodou. V případě potřeby vás pak odešle ke specialistovi, například k neurologovi, psychiatrovi, psychologovi nebo geriatrovi.
Smiřovat se se ztrátou paměti může být těžké. Někteří lidé se snaží ztrátu paměti skrývat a někdy ji kompenzují rodinní příslušníci nebo přátelé. Někteří lidé si neuvědomují, jak moc se přizpůsobili změnám. V případě větších změn je vždy vhodná konzultace s odborníkem.
12 praktických tipů, jak podpořit osoby se zhoršenou pamětí
Povzbuzujte danou osobu, aby si vedla deník, zápisník nebo kalendář, do kterého bude zaznamenávat události a rozhovory. Pak je společně projděte.
- Pokud si nemůže vzpomenout, zda něco udělala nebo ne, zkuste svou otázku uvést do kontextu a doplňte ji nápovědou. Například: „Už je to asi dlouho, co jsi snídal, máš hlad?“ místo „Snídal jsi?“
- Pokud má potíže najít správné slovo, dejte jí dostatek času, aby řekla, co chce říct. Pocit tlaku jí to může ještě více ztížit.
- Pokud si nejste jisti, co se vám snaží sdělit, zvažte kontext toho, co říká. To vám může poskytnout vodítko k slovu, které hledá.
- Pokud nerozumí slovu, které používáte, zkuste použít nápovědy, podněty a kontext, abyste jí pomohli pojmenovat předměty. Daná osoba pak může rozpoznat předmět a jeho použití, i když si nemůže vzpomenout, jak se jmenuje.
- Pokud má potíže vzpomenout si na jméno, zkuste najít taktní způsob, jak jí to připomenout, aniž byste zdůrazňovali, že zapomněla – například: „Tady je tvoje kamarádka Elena“.
- Pomozte dané osobě vykonávat úkoly tím, že je rozdělíte na menší, jednodušší kroky. Může být užitečné napsat krátké pokyny a umístit je poblíž míst, kde se běžně úkoly vykonávají.
- Zvažte, v jakou denní dobu se obvykle dokáže osoba lépe soustředit a snažte se úkoly naplánovat na tyto časy.
- Zajistěte, aby věci, které se pravidelně používají, byly dobře viditelné. Usnadněte úkoly tím, že připravíte věci, které budou potřeba – například umístěte čajové sáčky a hrnek poblíž konvice.
- Pro jednorázové úkoly použijte připomínky, jako jsou lepící poznámky nebo nástěnný kalendář. Pro pravidelné úkoly nastavte trvalejší připomínky – například umístěte ceduli u předních dveří „Vzít si klíče a peněženku.“.
- Pomozte dané osobě používat kalendáře a hodiny, aby si připomněla nadcházející události. Umístěte je na místa, kde je bude vidět. Pokud má online kalendář v telefonu, tabletu nebo počítači, zvažte zadání připomínek nadcházejících událostí a schůzek.
- Dbejte na dostatečný přísun živin podporujících mozkovou činnost (například omega 3 mastné kyseliny), psychické funkce a nervovou soustavu (například vitaminy skupiny B, jód, z rostlin pak pepřovník černý a kurkuma). Vhodné může být jejich dodání v podobě komplexního doplňku stravy pro podporu paměti, koncentrace a duševního výkonu.
- Najděte si čas na společné hry na paměť. Ty nejen aktivují různé části mozku, ale přinášejí také pocit radosti z řešení úkolů a naplnění sociálních potřeb.
Časté otázky a odpovědi: Kdy je zapomínání ještě normální a kdy navštívit lékaře?
Jak se ztráta paměti kvůli zdravotním komplikacím liší od normálního stárnutí?
Lidé začínají více zapomínat, jak stárnou. Většinou se jedná o normální projev stárnutí. V případě zdravotních komplikací jsou změny odlišné – závažnější, mají větší dopad na kvalitu života a samostatnost.
Proč je důležité včas rozpoznat komplikace spojené s pamětí?
Včasné rozpoznání příčiny změn paměti je základem jejich pozitivního ovlivnění, ale také plánování potřebné péče, vzdělávání se i vyřešení finančních a právních záležitostí.
Co může být příčinou problémů s pamětí?
Problémy s pamětí může způsobovat několik faktorů, včetně stárnutí, dlouhodobého psychického přetížení, zvýšené konzumace alkoholu, psychických komplikací, úrazů a fyzických změn. Pokud změny paměti a dalších kognitivních funkcí ovlivňují každodenní život, je vhodné poradit se s odborníkem.
Zdroje:
https://www.alz.org/alzheimers-dementia/10_signs
https://www.alzheimers.org.uk/about-dementia/stages-and-symptoms/dementia-symptoms
