Jód a kognitivní funkce | MemoComplex

Jód patří mezi stopové prvky, tedy látky, které tělo potřebuje v malém množství, ale jejich význam v organismu je podstatný. Dostatečný příjem jódu je tak důležitý v každém věku.

Jód v jídelníčku

Obsah jódu v potravinách se může lišit podle původu potraviny, složení půdy, způsobu chovu zvířat i podle zpracování. Mezi přirozené zdroje jódu patří zejména mořské ryby, mořské plody a mořské řasy. Jód se ale nachází také v mléce, mléčných výrobcích a vejcích. Ve střední Evropě, ale také v USA, jsou navíc k dispozici potraviny obohacené o jód – nejběžnější je sůl. Ta by měla obsahovat 20 až 34 mg jódu na 1 kg soli.

Střední Evropa je považována za oblast s nedostatkem jódu, protože v půdě je ho obsaženo jen velmi málo a z živočišných zdrojů je tam možné získat pouze velmi malé množství. Jako protiopatření byla v roce 1950 zavedena v tehdejším Československu jodizace kuchyňské soli a jód se od té doby běžně uměle přidává do kuchyňské soli.

Jód a štítná žláza spolu souvisí. Víte ale jak?

Mnoho lidí má jód správně spojeno se štítnou žlázou. To, že přibližně 70 až 80 procent jódu v našem organismu se nachází ve štítné žláze, má svůj důvod. To, proč je pro ni jód důležitý, ale už tak známé není.

Štítná žláza získává jód z potravy pomocí speciálního transportního systému.

Ve štítné žláze se jód spojuje s aminokyselinou tyrosin a využívá ho k vytvoření hormonů štítné žlázy. T4 (tyroxin) obsahuje 4 jodové atomy a T3 (trijodtyronin) 3 jodové atomy.

T4 putuje v krvi do jater a dalších orgánů, kde se přeměňuje i ten na aktivní formu T3.

V podobě T3 ovlivňují hormony štítné žlázy organismus. Hrají přitom důležitou roli v celé řadě tělesných funkcí, včetně energetického metabolismu a vývoje centrálního nervového systému.

Jód a kognitivní funkce: na mozku a nervové soustavě záleží

Jód má v organismu jednu méně známou roli: nepřímo souvisí také s fungováním nervové soustavy, mozku a procesy, které označujeme jako kognitivní neboli rozpoznávací funkce. Patří mezi ně například schopnost soustředit se, učit se nové informace, zpracovávat podněty z okolí nebo využívat paměť. Dostatečný příjem jódu je důležitý zejména v obdobích intenzivního vývoje mozku, tedy v kojeneckém věku a v těhotenství, kdy dítě získává jód od matky. Jako součást pestrého a vyváženého jídelníčku má ale význam i v dospělosti.

Dostatek jódu je důležitý zejména v období těhotenství a kojení, a to kvůli potřebám dítěte. Vývoj mozku dítěte probíhá v několika fázích – první začíná už v prenatálním stadiu v raném těhotenství, kdy se tvoří a organizují nervové buňky, a druhá pokračuje od pozdějších měsíců těhotenství až do prvních let života, kdy se mozek dále vyvíjí a dozrává. Před narozením a v prvních měsících je přitom dítě zcela závislé na hormonech štítné žlázy matky, protože jeho vlastní štítná žláza ještě nefunguje naplno.

Otázky a odpovědi: Jód a kognitivní funkce – proč nesouvisí jen se štítnou žlázou

Kolik jódu by mělo být v jídelníčku?

Doporučené množství jódu se liší dle věku. U dětí do 6 měsíců by se mělo jednat o 110 mikrogramů (µg), u dětí od 7 měsíců do jednoho roku dokonce o 130 µg. Potřeba jódu pak klesá na 90 µg a zvyšuje se až spolu s devátým rokem. Děti od 9 do 13 let by tak měly denně získat z jídelníčku 120 µg, děti od 14 do 18 let pak 150 µg. Tato hodnota pak zůstává stabilní po celou dospělost. Výjimkou je období těhotenství a kojení, kdy potřeba jódu matky výrazně roste kvůli potřebám dítěte, a to na 220 µg v těhotenství a dokonce 290 µg při kojení.

Infografika: vhodné formou tabulky zpracovat doporučené množství jódu dle věku.

Jak zařadit jód do jídelníčku?

V našich zeměpisných podmínkách je základem konzumace soli obohacené o jód a přirozených zdrojů jódu v podobě ryb, mléčných výrobků a vajec. Pokud dáváte přednost rostlinnému jídelníčku, zařazujte pravidelně mořské řasy. V případě těhotenství nebo kojení může být vhodné konzultovat tuto oblast s odborníkem. Způsobem, jak dodat organismu jód, zůstávají i doplňky stravy.

Jak je to s jódem v doplňcích stravy?

Výhodou doplňků stravy je to, že jód v nich může být přijímán s dalšími složkami. Pokud je cílem konzumace doplňků stravy zaměřit se na podporu paměti, rozpoznávacích funkcí a případně energetického metabolismu, může se jednat o vitamíny skupiny B, ale také omega 3 přispívající k činnosti mozku. Nervové funkce mohou ovlivnit i rostlinné výtažky – například kurkuma dlouhá nebo pepřovník černý.